Například zpráva o tom, že Evropská komise po třech letech zkoumání vydala prohlášení, že nejsou důkazy pro to, že voda, respektive její pití, zabraňuje dehydrataci organismu. Naprosto výborně se doplňuje s informací o tom, že úředníci zaměstnaní v Evropské komisi, Radě i Parlamentu se pravděpodobně chystají stávkovat kvůli změnám v systému odměňování a kompenzací. Výsledný dojem těchto dvou informací? Máte pocit, že se vám to zdá? Jsem na tom stejně.

Pokud uvážíte, že EU vynakládá nemalé finanční částky na vlastní propagaci, zdají se zprávy podobné té o dehydrataci organismu a pití balené vody jako špatný vtip. Každý příjemce dotace z EU fondů i každá instituce, která se byť jen otře o unii a její prostředky, jsou podle platných nařízení povinni „propagovat úlohu a přínos společenství." Proč?, ptám se. Jsou to vyhozené peníze. I když jsem rád, že evropské fondy  pomohly v uplynulých letech s realizací řady projektů v celé republice, neumím si představit, že by jejich zviditelňování dokázalo nad pochybnou image, kterou si Brusel sám buduje, převážit. Když k tomu přidáme zprávu o stávkové pohotovosti bruselských úředníků v kontextu hrozící celoevropské hospodářské krize, je to opravdu propagace „jako řemen".

Mluví se dnes často o různých podobách evropského společenství - o dvourychlostní Evropě i o prohloubení integrace. Ať už to dopadne jakkoli, osobně bych se přimlouval za nějakou rozumnou Evropu s úředníky, kteří o nás budou třeba i méně pečovat, ale udrží si kontakt s realitou.

Petr Fiala