Politika

Velikost textu:

Jiří Kobza: Škola základ života – ale jakého?

Okřídlené úsloví z titulku mne napadá dnes a denně při pohledu na to, kam se řítí naše školství. Zkusil jsem si sestavit takovou jednoduchou tabulku či pořadník jevů, které naše školství - od základního po vysoké – deformují. Na konci snadno usoudíme, proč se to děje.

Jiří Kobza, poslanec (SPD)

18. prosince 2024 - 06:20

Někdejší ministryně Valachová v souladu s politikou EU zahájila proces tzv. inkluze ve školách a najímání asistentů k žákům, kteří z nějakých důvodů nestíhají běžné tempo výuky. Zdůvodnění? Chceme přece rovnost příležitostí pro všechny. Důsledek: tempo výuky se snižuje, přizpůsobuje se těm pomalejším, učitel je rušen neustálým šepotem asistentů a nadanější žáci se nudí. Výsledek: úroveň výuky na základních školách rapidně klesá, píše Jiří Kobza v komentáři pro Prvnizpravy.cz.

Z úst řady nástupců paní Valachové jsme už slyšeli, v rámci tvorby tzv. rámcových vzdělávacích programů, že už nebude třeba vyučovat starověk a obecně historii před francouzskou revolucí. Vždyť co nám dá studium Ptolemaiovců? Zato studium slov jako rovnost (Égalité), na nichž stojí dnešní libodemo propaganda, to je to, co potřebujeme. A hlavní akcent v dějepise bude samozřejmě kladen nikoli na studium faktů, nýbrž interpretaci 20. století, zejména té jeho části, spjaté s komunistickými režimy. Nejde tedy o to, aby se žáci dovídali, ale učili nenávidět. Jako v Orwellovi.

Vedle toho se má sahat i na přírodní vědy. Prý je zbytečné učit newtonovskou, natož přednewtonovskou fyziku. Vždyť přece všechno, co potřebujeme vědět, najdeme na internetu. Když se dnešních středoškoláků zeptáte, co je to logaritmus a logaritmické pravítko, hledí na vás jako na Marťana.

Místo „suchých“ faktů se mají žáci učit tzv. soft skills, „měkké dovednosti“, což je zejména sebeprezentace, komunikační techniky a obecně věci, které má dítě umět z domova. Nicméně ve školách se těmito skills mají nahrazovat hodiny společenských i jiných věd, které přece jen vyžadují znalosti a schopnost je dávat do souvislostí, nikoli jen to, čemu se za našeho mládí neříkalo skills, nýbrž okecávání.

Stejným způsobem jsou zasaženy i školy vysoké. Už před lety s tím začala slovutná Vladimíra Dvořáková, jeden čas neomezená panovnice nad českým akademickým prostředím. Byla celou dekádu šéfkou akreditační komise a mohla rozhodovat, co a kde se bude smět vyučovat – že o tom rozhodovala jaksepatří subjektivně a za kdovíjakých okolností, si štěbetali i vrabci na okapech ministerstva školství.

Prvnizpravy.cz - Jiří Kobza: Emisní povolenky = novodobé odpustky

Tahle paní byla propagátorkou myšlenky, že by se měl co možná minimalizovat počet hodin tzv. přímé výuky, tj. čas, který student stráví ve škole na přednáškách a seminářích. Hlavní tíha měla být přesunuta na samostudium. Jenomže když studujete de facto jakoukoli vědu (nepočítám do toho gender studies atd.), nutně se potřebujete setkávat se zkušenými odborníky z oboru a od nich čerpat schopnost se v dané věci vyznat. Číst si o tom ve skriptech, nebo jen na webu, je po čertech málo. Pak z takových škol vycházejí nedouci, jimž se pak svěřit do rukou (třeba lékařům, stavitelům mostů a jiným život ovlivňujícím profesím) je poněkud riskantní.

Když už jsme naťukli téma genderu. V naší zemi máme řadu fakult a kateder, které se věnují těmto paoborům. Nejvíc asi na Fakultě humanitních studií UK Praha a Fakultě sociálních studií MU Brno. To odtamtud vypadávají magistry a magistři s diplomkami na téma Ferda mravenec z genderového hlediska. Nesmějte se, to jsem si nevymyslel, takovou práci kdosi na těch fakultách obhájil a můžete ji najít na internetu. Představuji si, jak týž člověk obhájí zanedlouho dizertaci na téma Genderové stereotypy v postavě Brouka Pytlíka, pak tytéž nesmysly bude pár let učit na nějaké podobně zbytečné fakultě, dostane docenturu a časem se stane ministrem či ministryní školství. To není přelud ani fantasmagorie, to je reálná perspektiva.

A do toho nám do všech možných stupňů škol vstupují diletanti z neziskovek, aby nás či naše děti poučili o tom, jak je důležité přijímat migranty a přemítat o svém sociálním pohlaví. A oč je to důležitější než Newton a egyptští faraoni. To je ostatně také dědictví paní Valachové, ale i Plagy a dalších – rozsáhlé balíky smluv s firmami typu Člověk v tísni, které si ve škole hraji na učitele a vymývají mozky žactvu.

Cíl a účel? To je prosté, milý Watsone. Snížit kognitivní (poznávací) i behaviorální (jednací) kompetence mladé generace na úroveň ovcí, jimž stačí vědět, že ráno budou vyhnány na pastvu a večer zpět do chléva. Takové neodporují, neptají se, nepochybují, stačí, když mají plný žlab. Logika každé diktatury. V jedné takové jsme právě teď my.

(rp,prvnizpravy.cz,foto:arch.)