Politika

Velikost textu:

Zbořil: O konci války už mluví obyčejní Ukrajinci i ukrajinští politici

<< VIDEO >> Na začátku každého nového roku se objevují různé prognózy a plány. Jedním z mnoha takových je, že skončí válka na Ukrajině, možná do 9. května 2050, kdy se bude slavit 80. výročí poražení fašismu.

Zdeněk Zbořil v rozhovoru pro Prvnizpravy.cz

4. ledna 2025 - 02:20

Můžete nám k tomu něco říct pane Zbořile?

„Myslím si, že všechno je možné, že se ještě před půl rokem, před rokem, hrozilo někomu, kdo mluvil o ukončení války na Ukrajině, dokonce trestní stíhání nebo alespoň nenávist jeho spoluobčanů. Tak v tomto ohledu se to výrazně změnilo a mimo jiné o konci války mluví i ukrajinský prezident, i když si klade jakési podmínky, které neustále mění. Hlavně se mění síla dopadů na konkrétní situaci, každou chvíli je to jinak. Tak se vše neustále mění a my se měníme s tím,“ říká Zdeněk Zbořil v úvodu rozhovoru pro Prvnizpravy.cz.

Prvnizpravy.cz - Zbořil: Naši politici ve srovnání s Palackým jsou hluboko pod prahem intelektuální způsobilosti

Ukrajinští politici a Ukrajinci o konci války…

„Dneska bych si dovolil dokonce tvrdit, že to je ze strany některých ukrajinských politiků nabídka nejenom k zastavení války a vyhlášení příměří, ale dokonce k vyjednávání o míru. Ale jestli to bude 9.května tohoto roku anebo o nějakou chvíli později bych si netroufl tvrdit. Ale zdá se mi, že je i to možné. Dokonce, v jistém ohledu, si myslím, že by se dalo přemýšlet o tom, zda konec války nebude završen jakýmsi smluvním vztahem, ani to nemusí být ve smlouvě uvedeno, ale nějakým dobrým sousedským vztahem mezi Ruskou federací a Ukrajinou. Přece jenom asi i na Ukrajině mnoha lidem došlo, že ta takzvaná velká pomoc ze Západu Ukrajině končí nikoliv na Ukrajině, ale někde jinde. Dokonce i v těch zemích, v těch spřátelených zemích a jejich klientech, tedy těch kteří tu pomoc poskytují,“ pokračuje Zdeněk Zbořil.

Prohry západní Evropa…

„Takže vývoj je, dneska už bych si dovolil říct, překotný a může dojít přesto, že víme ve Velké Británii jsou velmi agresivní vitální síly, které by chtěly nějakým způsobem eliminovat neuspokojivé důsledky „Krymské války“, ve které se britští vojáci nebo angličtí vojáci se příliš neproslavili. Ale možná i důsledky první světové války, které způsobily bolševickou revoluci dovezenou z čítárny knihovny Britského musea, podobně jako pozdější nástup stalinismu a i té druhé světové války, kdy přivedly západoevropské síly ruskou armádu definitivně do velké části Evropy a způsobily dominanci sovětské politiky trvající téměř půl století,“ dodává Zdeněk Zbořil.